VLNY


Na této stránce naleznete:
 
Základní vztahy
Základní jevy
 

Základní vztahy

y(t, x) = A(t,x) exp[i j(t, x)] Vlnová funkce. Komplexní funkce popisující libovolné vlnění (y může být libovolná veličina - teplota, hustota, výchylka, elektrické pole, tlak, ... 
A(t, x) Amplituda vlnění, reálná funkce.
j(t, x) Fáze vlnění, reálná funkce.
w ş ¶j/¶ t Úhlová frekvence. Pro periodické děje v čase je w = 2p/T.
k ş ¶j/¶ x Vlnový vektor. Pro periodické děje v prostoru je k = 2p/l.
vf = w/k Fázová rychlost. Rychlost šíření fáze (přemisťování oblasti bodů se shodnou fází). Nemá nic společného se skutečným pohybem bodů (kola na vodě × pohyb částic vody). Může být i nadsvětelná. Nadsvětelné rychlosti často vznikají jen různými geometrickými efekty. Prohlédněte si příklady "Prasátko" a "Kvasary".
vg = ¶w/k Grupová rychlost. Rychlost přenášení energie (skutečného pohybu částic). Musí být vždy podsvětelná. Prohlédněte si příklad "Disperzní relace".
y(t, x) = A0 exp[i (kx - wt)] Rovinná vlna. Nejjednodušší vlnoplocha. Plochy konstantní fáze jsou roviny přesouvající se rychlostí w/k.
y(t, r) = (K/r) exp[i (kr - wt)] Kulová vlna. Vzniká například při šíření vzruchu od exploze v homogenním prostředí.Amplituda ubývá jako 1/r, hustota energie jako 1/r2. Prohléděte si příklad "Detonační vlna".
y(t, r) = (K/r1/2) exp[i (kr - wt)] Kruhová vlna. Například kola na vodní hladině. Amplituda ubývá jako 1/r1/2, energie jako 1/r. Prohlédněte si příklad "Podélná vlna v davu".
a1 = a2 Zákon odrazu.
sin a1 / sin a2 = v1/v2 Snellův zákon lomu
w  = w0 (1 ± v/c) Dopplerův jev. Nerelativistický pohyb pozorovatele.
w  = w0 / (1 ± u/c) Dopplerův jev. Nerelativistický pohyb zdroje. Vzhledem k tomu, že u/c << 1, můžeme koreci k frekvenci psát stejně tak dobře v čitateli i ve jmenovateli. 
sin a/2 = c/u Rázová vlna. Je-li rychlost zdroje u je větší než rychlost šíření vlny c, vzniká rázová vlna s vrcholovým úhlem a.
Vlnová rovnice. Základní rovnice, kterou splňuje široká třída vlnění.
Intenzita vlnění. Střední časová hodnota výkonu na jednotkovou plochu [W/m2].
L ş 10 log (I /I0) Hladina intenzity. Intenzita v logaritmické míře [dB]. Zpravidla I0 = 10-12 W/m2. Prohlédněte si příklad "Hluk".

Základní jevy

Huyghensův princip Každý bod vlnoplochy se stává zdrojem elementárního vlnění. Výslednou vlnoplochou je obálka elementárních vlnoploch ve směru šíření. V opačném směru se vlnoplochy vyruší (Kirchhoff - 19. století).
Fermatův princip Světelný paprsek se mezi dvěma body šíří po časově nejkratší trajektorii. V přírodě se může realizovat i trajektorie která má v závislosti na čase maximum nebo inflexní bod. 
Dopplerův jev Přibližuje-li se zdroj vlnění a pozorovatel, dochází k zvýšení pozorované frekvence. Vzdaluje-li se zdroj vlnění a pozorovatel, dochází k snížení pozorované frekvence. Prohlédněte si příklady "Ladička" a "Rotující hvězda".
Disperzní relace, disperze Disperzní relace je vztah mezi úhlovou frekvencí a vlnovým vektorem. Pro rovinné monochromatické vlny má tvar w = ck, pro složitější vlnění může být disperzní relace značně komplikovaná. Z disperzní relace lze určit fázovou a grupovou rychlost vlnění a závislosti těchto rychlostí na vlnovém vektoru, respektive vlnové délce. Tuto závislost nazýváme disperzí. Prohlédněte si příklad "Disperzní relace".
 


 
   Termodynamika     Kmity     Vlny     Elmg. vlny     Optika     Relativita     Kv. teorie   
   Příklady     Příklady     Příklady     Příklady     Příklady     Příklady     Příklady